Rozłam pomiędzy „totalitaryzmem” a „demokracją” Czechosłowacki rok 1989 – możliwości

Jiří Suk

Tom 18 Nr 2 (2011)

ISSN:

1427-7476

Dział: Eseje

Rozłam pomiędzy „totalitaryzmem” a „demokracją” Czechosłowacki rok 1989 – możliwości

Jiří Suk

Instytut Historii Współczesnej Akademii Nauk Republiki Czeskiej w Pradze

Pamięć i Sprawiedliwość, Tom 18 Nr 2 (2011), strony: 13-52

Data publikacji: 2011-12-30

PDF

Abstrakt

The Turning-point between ‘Totalitarianism’ and ‘Democracy’: Hypothetical Outcomes to Events in Czechoslovakia in 1989 The consideration of hypothetical alternatives to historical development in clearly established general conditions are, the author believes, a natural part of historical thinking. In this article he looks at the ‘Velvet Revolution’, that short period from the collapse of the Communist régime to the pushing through of a democracy in Czechoslovakia in November and December 1989, which for him becomes the space for such hypothetical reflections. In the historical records he seeks the key junctures in developments, and tries to outline the directions or paths that the political actors and members of the public could have set out on, but did not. In each case he starts from the assumption that one important factor of the previous events has changed. First of all, he asks whether a possibility of fundamental change had begun to emerge even before 17 November 1989, and he seeks to answer the question with regard to the influence of Gorbachev’s perestroika. He calls the Reform Communists, who had been expelled from the Party, the legitimate potential Czechoslovak actors of perestroika. These Communists were based around the Klub pro socialistickou přestavbu Obroda (Renewal, the Club for Socialist Restructuring), and sought to continue the ideals of the ‘Prague Spring’ of 1968. Like every other potential opposition group, however, they were kept down by the ‘normalization’ régime. In circumstances in which the Soviet Union, of its own accord, was ceasing to intervene directly in the affairs of the other Soviet bloc states (which in Czechoslovakia meant the petrification of the ‘conservative’ structures of power), the reformists’ chances were, the author argues, very limited. He then considers the fundamental interpretations, which emerged in the 1990s, of the Velvet Revolution as a conspiracy. The core of the article is a consideration of the probability, the concrete forms, and possible consequences of six possible outcomes of developments: (i) after the brutal police action against the demonstrators on Národní třída, Prague, on 17 November 1989, the would not have led to the spreading of the false report about the killing of a student named Martin Šmíd which mobilized the Czechoslovak public; (ii) the leadership of the Czechoslovak Communist Party would have tended to some kind of violent solution to the crisis with the help of the army on the ‘Chinese model’; (iii) in the revolutionary days the existing Communist leadership would have joined forces with the former reform Communists with the aim of preserving a Socialist régime; (iv) in December 1989 the Civic Forum would not have managed to get the Federal Assembly to elect Václav Havel President of Czechoslovakia, and in the following months the president would have been elected by popular vote from amongst several candidates, as had been proposed by the Communist Party; (v) the Civic Forum and the Public Against Violence as the revolutionary representatives would have rejected the compromise solution of handing over power at ‘Round Table’ negotiations, and would instead have dictated the terms and conditions of the victory, including the introduction of a plurality electoral system; (vi) the political actors of the ‘Velvet Revolution’ would, in the first month, have effectively concentrated on the problem of coming to terms with the Communist past, which, in the form of uncompromising anti- communism, began from January 1990 onwards to convulse the political scene, and remains a sore point to this day.

Bibliografia

H.G. Skilling, Czechoslovakia’s Interrupted Revolution, Princeton (New Jersey) 1976 P. Kenney, Karneval revoluce: Střední Evropa 1989, Praha 2005 O. Tŭma, Nejhorší možná varianta: Srpen 1968, „Soudobé dějiny” 2009, nr 2 J. Tesař, Mnichovský komplex: Jeho příčiny a důsledky, Praha 2000 J. Burckhardt, Úvahy o světových dějinách, tłum. Jiří Loser, Olomouc 1996 V. Biľak, Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ: Rezoluce k aktuálním otázkám jednoty strany, Praha 1978 F. Palacký, Psaní do Frankfurtu [w:] Český liberalismus: Texty a osobnosti, red. M. Znoj, J. Havránek, M. Sekera, Praha 1995 L. Doležel, Fikce a historie v období postmoderny, Praha 2008 N. Ferguson, Virtuální dějiny: O ‘chaotické’ teorii minulosti [w:] Virtuální dějiny: Historické alternativy, Praha 2001 K. Durman, Útěk od praporů: Kreml a krize impéria 1964–1991, Praha 1998 M. Gorbaczow, Żyzń i rieformy, t. 1–2, Moskwa 1995 W. Miedwiediew, Raspad. Kak on nazriewał w „mirowoj sistiemie socyalizma”, Moskwa 1995 W. Musatow, Priedwiestniki buri. Politiczeskije krizisy w Wostocznoj Jewropie (1956–1981), Moskwa 1996 P. Tigrid, Zpráva o stavu střední Evropy, „Svědectví” 1989, nr 87 A. Müllerová, V. Hanzel, Albertov 16:00: Příběhy sametové revoluce. Nové skutečnosti, osobní svědectví, unikátní materiály, Praha 2009 M. Jakeš, Dva roky generálním tajemníkem, Praha 1996 M. Dolejší, Analýza 17. listopadu 1989, Loket nad Ohrzą 1990 J. Suk, Občanské fórum. Listopad – prosinec 1989, t. 1: Události. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1997 M. Vacek, Teď když máme, co mnozí chtěli, Praha 2008 V. Hanzel, Zrychlený tep dějin: Reálné drama o deseti jednáních. Autentické záznamy jednání Občanského fóra a Verejnosti proti násiliu s představiteli státní moci v listopadu a prosinci 1989, Praha 2006 Č. Císař, Paměti: Nejen o zákulisí Pražského jara, Praha 2005 V. Havel, Spisy, t. 4: Eseje a jiné texty z let 1970–1989, red. J. Šulc, Praha 1999 K prosazení kandidatury Václava Havla na úřad prezidenta: Dokumenty a svědectví, red. J. Suk, „Soudobé dějiny” 1999, nr 2–3 P. Jarolímek, Zákony o navracení majetku KSČ a SSM lidu, „Soudobé dějiny” 2001, nr 1 P. Žaček, „Sachergate”: První lustrační aféra. Nesnáze postkomunistické elity (nejen) se svazky Státní bezpečnosti, „Paměť a dějiny” 2007, nr 1 J. Suk, Politické hry s „nedokončenou revolucí”: Účtování s komunismem v čase Občanského fóra a po jeho rozpadu (1989–1992), „Soudobé dějiny” 2009, nr 2–3 H.G. Skilling, Czechoslovakia’s Interrupted Revolution, Princeton (New Jersey) 1976 P. Kenney, Karneval revoluce: Střední Evropa 1989, Praha 2005 O. Tŭma, Nejhorší možná varianta: Srpen 1968, „Soudobé dějiny” 2009, nr 2 J. Tesař, Mnichovský komplex: Jeho příčiny a důsledky, Praha 2000 J. Burckhardt, Úvahy o světových dějinách, tłum. Jiří Loser, Olomouc 1996 V. Biľak, Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ: Rezoluce k aktuálním otázkám jednoty strany, Praha 1978 F. Palacký, Psaní do Frankfurtu [w:] Český liberalismus: Texty a osobnosti, red. M. Znoj, J. Havránek, M. Sekera, Praha 1995 L. Doležel, Fikce a historie v období postmoderny, Praha 2008 N. Ferguson, Virtuální dějiny: O ‘chaotické’ teorii minulosti [w:] Virtuální dějiny: Historické alternativy, Praha 2001 K. Durman, Útěk od praporů: Kreml a krize impéria 1964–1991, Praha 1998 M. Gorbaczow, Żyzń i rieformy, t. 1–2, Moskwa 1995 W. Miedwiediew, Raspad. Kak on nazriewał w „mirowoj sistiemie socyalizma”, Moskwa 1995 W. Musatow, Priedwiestniki buri. Politiczeskije krizisy w Wostocznoj Jewropie (1956–1981), Moskwa 1996 P. Tigrid, Zpráva o stavu střední Evropy, „Svědectví” 1989, nr 87 A. Müllerová, V. Hanzel, Albertov 16:00: Příběhy sametové revoluce. Nové skutečnosti, osobní svědectví, unikátní materiály, Praha 2009 M. Jakeš, Dva roky generálním tajemníkem, Praha 1996 M. Dolejší, Analýza 17. listopadu 1989, Loket nad Ohrzą 1990 J. Suk, Občanské fórum. Listopad – prosinec 1989, t. 1: Události. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1997 M. Vacek, Teď když máme, co mnozí chtěli, Praha 2008 V. Hanzel, Zrychlený tep dějin: Reálné drama o deseti jednáních. Autentické záznamy jednání Občanského fóra a Verejnosti proti násiliu s představiteli státní moci v listopadu a prosinci 1989, Praha 2006 Č. Císař, Paměti: Nejen o zákulisí Pražského jara, Praha 2005 V. Havel, Spisy, t. 4: Eseje a jiné texty z let 1970–1989, red. J. Šulc, Praha 1999 K prosazení kandidatury Václava Havla na úřad prezidenta: Dokumenty a svědectví, red. J. Suk, „Soudobé dějiny” 1999, nr 2–3 P. Jarolímek, Zákony o navracení majetku KSČ a SSM lidu, „Soudobé dějiny” 2001, nr 1 P. Žaček, „Sachergate”: První lustrační aféra. Nesnáze postkomunistické elity (nejen) se svazky Státní bezpečnosti, „Paměť a dějiny” 2007, nr 1 J. Suk, Politické hry s „nedokončenou revolucí”: Účtování s komunismem v čase Občanského fóra a po jeho rozpadu (1989–1992), „Soudobé dějiny” 2009, nr 2–3

Jak cytować

Suk, J. (2011). Rozłam pomiędzy „totalitaryzmem” a „demokracją” Czechosłowacki rok 1989 – możliwości. Pamięć I Sprawiedliwość, 18(2), 13–52. Pobrano z https://czasopisma.ipn.gov.pl/index.php/pis/article/view/376

Statystyki

Liczba pobrań PDF

Download data is not yet available.

Udostępnij

Tom 18 Nr 2 (2011)

ISSN:

1427-7476

Data publikacji:
2011-12-12

Dział: Eseje